BLOG

Blog...Ano? Myslím, že to bude spíš takovej malej notes, kam si budu psát poznámky, když budu chtít něco sdělit světu, potažmo vám. Takže spíš takovej BLOK.
Budu sem psát, co mně právě napadne, nebo na co se často ptáte, nebo na co se ptám já...Ale asi to úplně vždycky bude souviset s Tarotem.


 

9.7.2019

A JAK JÁ BUDU VĚDĚT, ŽE JE TO PRAVDA?

To je otázka jedné mojí studentky, která teď končila kurz pro pokročilé. A je to i otázka, kterou si klade každý kartář, který se odhodlává začít s výklady pro ostatní.

Ano, jak to budete vědět? Nebudete. Nebo aspoň ne hned. Pokud vykládáte známým, můžete je požádat o zpětnou vazbu. „Cizí“ klient vám ji poskytne tím, že se k vám vrátí. Ale taky nemusí a nemusí to souviset s tím, že by výklad nebyl „pravda“.

Takže co s tím? Jde hlavně o to, naučit se důvěřovat. Sobě a své intuici. Tomu, že vám v ten okamžik pošle ta správná slova a vidění souvislostí. Tomu, že to dokážete přetlumočit tak, jak vám to intuice říká a ne tak, jak si myslíte, že by to mělo být, nebo dokonce tak, jak si myslíte, že to chce klient slyšet. Věřit tomu, že přece umíte vytáhnout podstatu karty v té které jedinečné chvíli. Že umíte odolat a nekorigovat výklad rozumem, i kdyby se vám to, co říkáte, zdálo sebedivnější. Člověku naproti vám to může dávat naprosto dokonalý smysl.

Věřit si je těžké. Spoléhat na něco, co nemůžete ovládat po svém je ještě těžší. Ale na koho jiného by se měl člověk spoléhat, než sám na sebe? A to na každou část své bytosti, tedy i na podvědomí. I to k vám patří. Můžete ho podpořit čerpáním teoretických informací, studiem, čtením, diskuzemi s kolegy, praxí.

Ale ten základ – tedy VY sami, už existuje. Prostě začněte. S nějakým teoretickým základem samozřejmě. Začněte s kamarádkami. Pište si výklady – za týden nemusíte vědět, co to tam jen bylo…
Mluvte spolu o nich. I v případě, že výklad úplně neseděl, je to nesmírně cenná informace. Můžete si ověřit, co jste přehlédli. Buďte připraveni udělat chybu. Nejste robot. Je důležité si ji přiznat. Podruhé už ji neuděláte.

„Cizí“ klienty požádejte, aby vám poskytli zpětnou vazbu – klidně jim přiznejte, že začínáte a potřebujete ji ke svému dalšímu profesnímu rozvoji. Nikomu nebude vadit, že se jeho kartář zdokonaluje a učí.

S přibývající praxí a výklady se bude váš vztah s vaší intuicí zlepšovat. Nebude už tak křečovitý. Nebudete se ji snažit držet tak na uzdě. Vaše výklady budou lepší a lepší. Pracujte na sobě, učte se, studujte.

Pokud jste si jistí, že jste odvedli dobrou práci, stojíte si za tím, co jste řekli a řekli byste to při stejných kartách a situaci znovu, je to OK. Vykládání karet není test, kde na jeho konci dostanete jedničku nebo pětku. Tohle vysvědčení vám vystaví vaši klienti. Budou se vracet, i když se ve vašem výkladu vyskytly drobné odchylky. Dokonce vám někdy odpustí i chybu. Vrátí se, protože máte to „něco“, co dělá kartáře kartářem, tedy schopnost, ze zdánlivě nesouvisejících záblesků z podvědomí sestavit příběh, který vašemu klientovi dává smysl a poskytne mu nějaké vodítko, jak dál.

P.S.: A ani tak nebudete vždycky vědět, že „je to pravda“. Prostě se s tím smiřte wink


 

29.5.2019
 

A CO s těma kartama jako mám dělat?

Překvapivě častá otázka začínajících adeptů kartářského umění na mých kurzech k mé výzvě, ať s kartami hlavně pořád nějak pracují. I potom. I sami.

Věřte mi, vím, o čem mluvím. Je to jako s jazyky. Nemluvíme, zapomínáme, neumíme…začínáme znova a znova a nakonec dojdeme k závěru, že to je prostě složité, nemáme talent, nedá se to v našem (jakémkoli našem) věku naučit, je to blbost, nemáme ten dar…

Tak to ale není, to je jasná věc. Praxe je hodně důležitá. Ale kupodivu praxí nemyslím jen vykládat ostatním, nebo sami sobě. Myslím tím jen prostý denní kontakt s kartami. A nemusí se vůbec omezit na obvyklou denní kartu.

CO tedy byste měli s těmi kartami dělat? COKOLI. Hlavně s nimi dělejte! Nemusíte nutně každou čtvrthodinu vyšvihnout keltský kříž ohledně otázky, jestli jít koupit kafe „do spolku nebo k Židovi“, nebo dělat složité karetní variace na téma počasí pozítří a ve čtvrtek ráno (ale jasně, že můžete, když chcete!).

Zkuste úplně praktické věci. Nejlépe ty, které potřebujete vědět. Chcete vědět, jako náladu bude mít zítra v práci vaše protivná kolegyně? Vyložte si jednu kartu. Vidíte? Ne? Minimálně vidíte živel – tedy Oheň, Vzduch, Zemi nebo Vodu. Dá se tedy odvodit, zda její nálada bude plná ohně, energie, vášní, nebo řečí, plánů či kritiky v případě Vzduchu, nebo výjimečně klidná s Pentakly či dokonce mírně vstřícná s Poháry. V případě Velkých Arkán se lze orientovat podle sdělení dané karty. Jen je potřeba si uvědomit, že v tomto případě jde o její rozpoložení, ne o Vaše. Vaše by měla být podle toho až reakce. Na to si taky můžete vyložit :-). Jedna karta - Co mi její chování přinese. Druhá - Jak se tomu vyhnout...atd, podle potřeby.

Stejně tak to obligátní "Má mě rád?" Jednu kartu. Vidíte? Ptejte se dál - Proč případně ne? Jedna karta.. Další karta - Co můžu udělat, abych to změnila? Klidně další karta - Co by mi takový vztah přinesl? Další - Co bude, když se na to vykašlu? Další - Jak to mám udělat? A tak dál, ptejte se, klidně postupně na vše, co vás v té souvislosti napadá. Karet je dost. Můžete klidně použít všechny. Ani teď zrovna není tak důležité si všechno k tomu psát. Jde o váš momentální pocit, zda jsou vaše otázky zodpovězeny. Jen pozor, tímhle "karet je dost" nemyslím, abyste se ptali donekonečna, dokud po sérii záporných odpovědí neuslyšíte konečně to, co celou dobu chcete :-D. Takhle to nefunguje.

A úplně stejně jednoduše jde pracovat s čímkoli chcete nebo potřebujete. Chcete si vyložit, jaký bude červen? Zkuste písmenům měsíce přiřadit nějaký význam a podle toho si vyložte.

 Např:
Č – činnost, čin – čeho se bude tento měsíc týkat vaše činnost
E – Energie – jaké energie budou tento měsíc k dispozici
R – Rozum – kde bude potřeba uplatnit racionální jádro
V – Vítězství – co se bude dařit dobře, téměř samo
E – Emoce – Jaké emoce sebou červen přinese
N – Náhoda – jakého překvapení se můžete dočkat.

A tak dále, jakkoli. Kreativitě se meze nekladou. Tímto způsobem můžete získat vlastní karetní rozložení, které potom můžete třeba používat i v budoucnu pro klienty, nebo opakující se situace. Výklad bude mít váš vlastní náboj a určitě vám bude pracovat mnohem lépe, než všelijaké jiné, se kterými třeba tak dalece nesouzníte…

Pokud máte v okolí – setkávejte se s ostatními kartáři. Vyměňujte si zkušenosti, hrajte si a mluvte spolu. Vykládejte.

Hlavně to neberte tak smrtelně vážně. Tarot je úžasný nástroj. Je krásné ho rozvíjet a účastnit se toho kouzla, kdy vše do sebe začíná zapadat, a najednou víte…

Tak ať se Vám daří!



 

5.5.2019

…a miluje mě?

Všechny do jedné, jsme si někdy v minulosti, současnosti i budoucnosti tuhle otázku položily, případně položíme. Je to jedna z nejčastějších otázek, položených tarotovým kartám. Proč ne, karet se dá zeptat opravdu na cokoli.

Dnes se chci zabývat spíše její relevantností, případnými důsledky a způsobem položení.

Ok, otázka zazněla. Jsme připravené slyšet i odpověď, kterou nechceme? A co s ní budeme dělat, v případě, že ji obdržíme? Opravdu pochybuji, že by záporná odpověď na tuhle otázku vedla k nějaké razantní akci, např. že dotyčného vymažeme ze všech svých seznamů a života komplet. Obvykle ani nevykřikneme: „Jé, to je super, konečně jsem se dověděla, že na mně kašle! Bezva, jdu hledat někoho jinýho…“

Naopak začneme mobilizovat a pátráme, co tedy udělat, aby odpověď byla jiná, a kde je chyba.
Což je sice v pořádku, ale v téhle chvíli už dáváme kartám najevo, že takhle tedy ne a že nedáme pokoj, dokud neuslyšíme, co chceme a potřebujeme. A to je už špatně.

Rad, jak k tomu přistoupit je spousta. Kromě otázky kartám, položené jiným způsobem (na konci můžete vyzkoušet), také přichází v úvahu naprosto obyčejná věc – a to zeptat se dotyčného.
Častá námitka, že se stydíme, nebo je nám to hloupé, mně vede k zamyšlení, proč se nestydíme to probírat s úplně cizími lidmi všude možně…
Vynucená odpověď nemá cenu, říkáte si možná. Obvykle ne, ale předpokládám, že se muže svého srdce neptáte s pistolí u hlavy…

Důležitý je i důvod, proč se vlastně ptáte. Možná proto, abyste nabyly vnitřní pocit jistoty, nebo si jen ověřily, zda vše stále platí, nebo se jen cítíte po prostě pekelném dni vyčerpaná a potřebujete podporu.  Já mám pro tento případ s mým mužem takovou hru. Pokud jsem zrovna nenaložená, otážu se rovnou, kdykoli a kdekoli: „A miluješ mně?“ a můj muž kdykoli a kdekoli hlasitě zahlaholí „No jasně!“ a tím to skončí. Nediví se, že se tak hloupě ptám, když to přece vím, nekomentuje, že mi to říkal už 2x v minulém létě a podzimu, nebo že teď nemá na blbiny čas. Já jsem spokojená a jeho to nic nestojí. A že to nemá výpovědní hodnotu? Ale má. Já se totiž vůbec ptát nepotřebuji, a on to ví.  Proto mi tahle jednoduchá a mechanická odpověď stačí – řekne mi totiž, že on je tady pro mě. Kdykoli.

Pokud ale Vaše otázka není jen takhle řečnická, a ve vztahu se něco děje a prostě se nechcete nebo nemůžete zeptat přímo partnera, zkuste položit otázku trochu jinak. Hlouběji.

Možná by se mohl hodit Výklad na protějšek. Prostě, jak to má on. A je to 😊. Přeji všem báječné vztahy, nejen v měsíci lásky…


 

14.4.2019

Nestyďte se!

Napadlo vás někdy, si psát otázky, které kartám pokládáte? Ano, já vím, že víte, na co se ptáte. Nejste sklerotici. Ale už jsem taky slyšela, že vám „to je blbý…“, nebo že je to zbytečné.
A víte, co vám, řeknu? Není! Není to ani blbé, ani zbytečné, a už vůbec ne, pokud teprve začínáte.
Protože velmi často se ukáže, že se sice karet nějak zeptáte, ale váš výklad se té otázky vůbec nedrží, a skončíte s odpovědí na něco úplně jiného, než jste se původně ptali. A to je pak překvapení, protože pokud si toho nevšimnete, můžete poslat do světa zcela jiné sdělení, než by karty měly, pokud byste se drželi otázky. Stane se to úplně jednoduše. 
Příklad z víkendového semináře – Pokládáte otázku, např. jaká je šance, že získáte určité zaměstnání – pokud půjdete na pohovor samozřejmě 😊. Vyložíte čtyři karty, a vidíte mezi Trojkou pentaklů, Šestkou mečů a Rytířem holí např. Dvojku pohárů. Zahájíte výklad a už během úvodu začnete spekulovat, co v pracovním výkladu dělá ta Dvojka. Dojdete, a to v souladu s kartami, k závěru, že tam bude sice hodně práce, musíte se učit spoustu neznámých věcí, ale že se vám v té práci bude líbit, že tam potkáte někoho zajímavého a vášnivého, …a najednou jste úplně mimo. Na to jste se totiž neptali. Ptali jste se, jaká je vaše šance, že získáte to místo. A to je jiný příběh.
Opravdu není nic špatného, ani trapného na tom, psát si otázky tak, jak byly položeny. Nemá cenu potom horečně vzpomínat, jak přesně to vlastně bylo, a obecný dojem: „no ptala jsem se na práci…“ opravdu nestačí.
Tak se nestyďte, a jděte do toho. Nestyďte se, že si pomáháte, abyste byli lepší kartáři. Aspoň ve vašich kartářských začátcích. Pomáhá to udržet nit. A víte, že někdy, když je hodně složitý výklad, píšu si otázku i při práci s klientem? Po 40 letech…a není to tím, že já už ten sklerotik skoro jsem. 😊


 

4.4.2019


Tak jsme měli apríl…😊

A vítán a očekáván přišel duben. Mám ho moc ráda jako jaro v plném proudu, a proto vtipnými ani méně vtipnými žertíky nikoho nevyvádím. Ale právě s tím se mi do už tak plné hlavy nápadů a projektů vecpala poněkud neurvale jedna myšlenka.

Je Tarot vůbec vtipný? Sám o sobě, ne svými někdy komiksovými obrázky. Nebo jsou zábavné spíše jen ty situace, do kterých se s nimi dostávám , nebo dostáváte vy? Umí si z vás, jako „vážených“ a „úctyhodných“ kartářů dělat prču? I přesto, že my si ji z něj neděláváme? Protože přece máme ten respekt, úctu, pokoru ke kartám? Tak to si pište, že jo!!


Třeba minulý týden – ptám se své oblíbené sady Tarotu Dark Mansion, jak se bude vyvíjet jeden můj záměr. Nějak jsem se pořád nemohla dobrat odpovědi, a tak jsem složila karty a s povzdechem to si snad děláš srandu je chci dát do pytlíku. Co myslíte…vypadne karta a když se po dlouhém plachtění po místnosti otočí, je tam tohle? Jako že jo? Fakt si tu srandu dělá! Moje vlastní milovaná tarotová sada! devil

Druhý den byl na výklad asi vhodnější a dobrala jsem se výsledku na první dobrou.

Tarot je podle mě plnohodnotná bytost se všemi vlastnostmi, které k tomu náleží. Aby taky ne, když celý svůj čas slouží k jejich zrcadlení…A já jsem za to vděčná!

Napište mi na FB, co vtipného jste zažili s Tarotem vy, budu ráda! 


 


 

23.3.2019

Kouzlo

Včera u mne byla klientka a po obvyklé otázce „Co pro vás mohu udělat?“ odpověděla: „Udělejte nějaký kouzlo. Mě nemá nikdo rád. Tak jsem tady. Jestli se to zlepší.“ Vypadala zdrchaně a nešťastně. „Proč mně nemají lidi rádi?“
„Hm…a co kdybychom se zeptaly, co je ve vás krásného, a proč vás mají mít lidi rádi? Opáčila jsem a ptaly jsme se.

Ptaly jsme se, co nádherného se skrývá uvnitř, na její touhy, schopnosti, nadání a talenty. Ptaly jsme se, co může ona nabídnout ostatním a jak cítí ostatní lidi. Objevily jsme její oheň, cit pro hudbu, i přísné rodiče, kteří očekávali dokonalost. Našly jsme strach, se kterým vždy přicházela vstříc cizím lidem a také odvahu obstát a čelit výzvám, našly jsme pečlivost a lásku k zahradě.
 

Odcházela a byla jiný člověk. Vzpřímená ramena, brada vzhůru, úsměv…

Něco vám povím. Kouzla existují. A umíme je každý, věřte mi.

 

 


 

11.3.2019

"Dá se zeptat na…?"

Tuhle otázku jsem dostala při jednom kurzu, kdy se moje budoucí kolegyně rozpakovala položit svým kartám otázku poněkud lechtivou…Stejně tak se mně docela často klienti ptají: „chci se zeptat na to a to, jestli je to možné“.

ANO! Dá se zeptat na úplně všechno. Tedy opravdu na všechno. Pokud vás zajímá například, kolikrát týdně bude mít váš potenciální partner či partnerka chuť provozovat sexuální hrátky, dá se skutečně zeptat i na to. Nicméně obvykle od karet žádáme daleko širší spektrum odpovědí.

Ptáme se na věci spojené s láskou, penězi, prací a podnikáním, vztahy příbuzenské či milenecké, na ztracené věci, počasí během naší dovolené, na naše šance při pracovních pohovorech, výhry ve sportce a jiných loteriích a stovky dalších témat, které by vás na první dobrou vůbec nenapadly.

Podle mne je spíše než to, na CO se ptáme, důležitější JAK se ptáme.

Samozřejmě ne vždy přesně víme, na co konkrétního bychom se měli zeptat, ale to je možná námět pro jiný příběh. Teď se budeme věnovat případům, že víme.

Otázka pro karty by měla být jasná. Položená tak, aby karty věděly, na co se jich ptáme. Na rozdíl od nás ony totiž nejsou schopné si věci domyslet, takže je potřeba se jich zeptat přesně tak jak to myslíme. Např. pokud se karet zeptáte, zda si máte vzít do práce na sebe ty pěkné nové šaty, nebo jen obvyklé džíny a tričko a myslíte tím, zda dnes uvidíte toho nového zajímavého kolegu, a jen to chcete trochu zaobalit, aby si kartářka nemyslela, že jste nějaká poběhlice, je otázka špatně. Tedy odpověď na ni bude jiná, než ta, kterou byste slyšela, kdybyste se normálně zeptala, jaká je možnost, že dnes v práci uvidíte pana XY.

Ptejte se tedy na rovinu. Kartářů, i karet. Nikdo z nich vás nebude soudit, posuzovat ani vychovávat. Kartářka není od toho, aby vás pleskla a řekla vám, že tohle se teda nedělá! Také by měla dostat šanci, vám vyložit a zodpovědět na maximum svých schopností, což nemůže, když se jí ptáte na věci oklikou, nebo pokládáte jiné otázky a z odpovědí na ně potom potají lovíte své kousíčky odpovědí. Těch odpovědí, o které skutečně stojíte, a které byste pravděpodobně získali, kdybyste se zeptali rovnou. „…Formuluj přesně!“ je hláška z filmu s panem Nárožným a paní Janžurovou Ten svetr si nesvlíkej. Ale sedí tady opravdu jako… ehm.. „něco“ na hrnec. Tedy poklička nejspíš smiley.

Někdy k dobré formulaci otázky pomůže si ujasnit, PROČ se vlastně na něco ptám. Můžeme se vrátit k příkladu se šaty do práce… Ptám-li se proto, že chci vědět, jestli potkám pana XY, a ne proto, že se nemůžu rozhodnout, co si vzít na sebe, rozhodně lepší bude se zeptat rovnou, jaká je šance, že se dnes potkáme a případně co mi to setkání přinese. Nemá smysl chodit okolo toho jako kolem horké kaše. Karty se na nás nenaštvou, neurazí se, ani nebudou žasnout nad naší případnou pošetilostí. Prostě odpoví. 


 

1.3.2019

 

"...TO SE NAUČIT NEDÁ..."

Řeč je, jak jinak, o tarotu. A tahle slova vyřkla jedna moje kamarádka. A přiměla mne se nad tím zamyslet. Proto, že to slyším fakt často. A ne jako zoufalý povzdech nad spoustou informací, ani nad vlastní neschopností. Ona a mnoho dalších lidí to opravdu myslí jako sdělení, že umění vykládat tarot je něčím, co se obyčejný smrtelník naučit NEMŮŽE, protože to je vrozená schopnost. Je to dar!

Ano, je to dar! Ale dar , který může dostat každý. Dar pro nás, abychom se prostřednictvím tarotu dokázali zorientovat v situacích, lidech a dějích v našich životech. Dar, ktarý nám umožní najít konkrétní řešení na konkrétní problémy a odhalit i jejich pozadí. To je ten dar. Ta možnost, použít karty jako prostředníka mezi námi a klientem, nebo mezi námi a naším podvědomím, pokud vykládáme sami sobě.

Kdyby bylo vykádání karet darem shůry, prostě byste se jednoho krásného rána vzbudili, a uměli byste to. Možná byste se stali známými kartáři přes noc...Ne? Tak vidíte. Na schopnosti číst tarotové karty musíte pracovat, stejně, jako na učení se cizímu jazyku, nebo hře na klavír. Tam vám to divné nepřijde že ne?

Tarot není nic nadpřirozeného. A naučit se ho může každý. Pokud tedy sám chce. Je jedno, jestli začnete rovnou vykládat, orientujete se podle obrázků a potom ověřujete v knihách, nebo se nejdřív budete věnovat teorii a budete se pak snažit ji aplikovat do praxe,. Nic není nemožné. Důležitá je vůle a trpělivost. Nic nejde hned. 

Mohu vám zkusit dát pár tipů, jak začít:

  • Kupte si vlastní karty. Takové, jaké se vám líbí a obrázky vám dávají smysl. Je důležité, aby se líbily vám osobně, je jedno, že se nelíbí vaší babičce, nebo kamarádovi z práce. Oni s nimi vykládat nebudou.
     
  • Pro začátek nemusíte mít víc knih, než karet. Bohatě postačí jedna knížka, od nějakého osvědčeného autora, který jich napsal víc než jednu a jehož styl je vám blízký a srozumitelný. 
     
  • Dívejte se na obrázky. To, co na obrázku vidíte, by mělo aspoň rámcově souhlasit s tím, co o té kartě píšou ve vámi zvolené knize. Pokud ne, vyhoďte někam dočasně knihu a dívejte se na karty. Vidíte, co na nich je namalováno, a přibližně toho se obvykle týká jejich význam. Ne vždy doslova samozřejmě. Pokud uvidíte na kartě probodané srdce hned třemi meči najednou, nemusíte začít chodit ven v brnění, ale pravděpodobně zažijete něco, co se vašeho srdce nějak dotkne, obvykle v souvislosti s nějakým komunikačním zádrhelem. (Meče představují živel vzduch a ten úzce s komunikací souvisí)
     
  • Nebojte se mluvit. hodně často na kurzech slyším: "Já ale nic nevidím!" V balíčku, kterým vykládáte, máte prázdnou kartu jen v případě, že si ji zapomenete vyndat. Jinak na nich máte obrázky. Tedy něco vidíte určitě. Začněte tedy u toho. Nebojte se, že plácnete blbost. Od toho se učíte. A hodně často je právě mezi těmi "blbostmi" perla, kterou hledáme. Ten kousek puzzle, který zapadne na své místo a výklad najednou dává smysl. Nefiltrujte nic hlavou, nechte duši, ať mluví.
  • Zkuste vidět souvislé věty. Později i celé příběhy. Například, když si představíte v řadě 4 pohárů, Věž a 6 mečů. Jen podle obrázků (ano, najděte si je a podívejte se) můžete poměrně snadno jádro příběhu odvodit,. Ten trucující a zpruzený chlapík pod stromem, co tak zatvrzele odmítá vše, co je mu nabízeno, může v blízké budoucnosti zřejmě čekat, že se mu jeho představy nebo plánysesypou a bude potřebovat pořádný kus odvahy, aby se z toho sebral, přesunul se někam jinam a začal znova od začátku.  Opravdu v tom nehledejte hned román.
     
  • Najděte si mentora. Kartářku někde poblíž, která učí praxi a kurzy a které budete věřit - nebojte se vyžádat si reference, pokud je nemá na webu, zkušenější kamarádku, kolektiv více lidí se stejným zájmem - tedy tarotem. Konzultujte s nimi svoje dojmy z karet a jejich praktickou interpretaci.

Že to není tak moc složité že? Takže začíná svítat naděje, že je možné se tarot naučit viďte? Víte, co je skoro nejhlavnější? Prostě se nebát a pustit se do toho! Opravdu :-)


 

Můžete mi napsat  KOMENTÁŘ:  nebo mi dát nějaké HVĚZDIČKY DOLE V LIŠTĚ. Díky!


 

TOPlist
aktualizováno: 13.07.2019 20:45:00
RECENZE
1 2 3 4 5