Trochu nekaretní úvaha
OSOBNÍ DOHODY
Už jsem dlouho nepsala…Ne že by nebylo co, ale spíš chyběl ten obvyklý elán a drive, a chuť …S kartami se mi povídalo jako obvykle dobře, i s lidmi, pokud o to zrovna stáli.
Jen toho povídání s nimi bylo najednou nějak míň…Nikdo nikam nechodí, mluvíme spolu míň a míň, rušíme dohody a daná slova. Proč? Rouškou přes ústa přece neztrácíme schopnost mluvit, ptát se, vyprávět…Prostě asi taky chyběla ta chuť, přišly starosti, nejistoty, nervozita. Jenže jak mně znáte, já mám ráda informace, odpovědi i příběhy, tak když žádné nedostanu od lidí, a mé karty k tomu více méně říkají pořád dokola to samé, začnu se ohlížet, kde jinde se dopídím, čeho potřebuji a chci vědět.
Ve staré krabici mám karty, které nejsou tarot. Je jich poměrně dost – různá orákula, andělé, vykládačky, inspirační a motivační, a jiné karty. A taky tam mám balíček karet Čtyř dohod – od Miguela Ruize, podle knížky notoricky známé v podání Jaroslava Duška.
A po těch jsem sáhla. A vytáhla z prostředka. Ta karta nese poselství: “Dělejte všechno co nejlépe“. A neméně důležitá je druhá věta – „Vaše schopnosti podléhají neustálé změně“. A to je to, co jsem potřebovala slyšet. Zvedlo mně to ze židle. Objevil se elán. Na dveře zaklepala chuť něco dělat.
A moje osobní dohoda je jasná. Budu prostě všechno dělat, jak nejlíp umím. Tak, abych se nemusela stydět. Tak, abych tím někomu pomohla. Tak, abych se nemusela divit, proč se něco nedaří, když pro to nic nedělám… Nemusím se ničeho bát. Mohu dělat i věci, které jsem předtím nedělala – jako vysílat live na facebooku, nebo dělat online tréninky tarotu. Víte, totiž to, že jsme předtím něco neuměli, nebo na to nestačili, vůbec neznamená, že to nemůžeme umět, nebo na to stačit dneska. Naše schopnosti se totiž neustále mění!!
A je to. Jsem klidná. Vykládat a učit karty totiž umím. Vždycky jsem to dělala, jak jsem nejlíp uměla a vždycky to tak dělat budu. A moje včerejší schopnosti nemusí být tytéž jako dnešní, stejně, jako ty vaše. I vy můžete přijít na karty, začít se učit vykládat, napsat knihu, dělat cokoli. A nemusí vám to nikdo schvalovat. Vnitřní osobní dohoda sama se sebou úplně stačí věříte? A sami se sebou se domluvíte nejlíp. Není čeho se bát, proč přestat žít, proč dělat, co mám rád. Stačí u toho myslet a snažit se dělat to co nejlíp. Mně to zatím tak funguje. Co vám?
Tak brzy na viděnou, nejraději nad kartami!
