„A vy mně fakt nevezmete? Ale je to otázka života a smrti! A vy tady panikaříte kvůli blbýmu viru!“
Tohle na mně vykřikla potenciální klientka a poté práskla telefonem, takže ona se důvod už nedoví. Přesto jsem se rozhodla ho zveřejnit, protože jsem Vzduch, Váha, která má ráda pohled z obou stran.
Začnu tím jejím. Samozřejmě, že chápu, že mnoho otázek, které mi klienti kladou, pro ně znamenají důležitá rozhodnutí a chtějí znát, jak by se situace mohla nebo nemohla vyvíjet. Proto ke mně přece chodí. Přesto se mi ještě nikdy nestalo, že by má okamžitá odpověď řešila otázku života a smrti. Mám dokonce pocit, že takové otázky vůbec není správné kartám pokládat. Někdy nechat věci trochu uležet ničemu neublíží. Ne vždy jsou ta nejrychlejší řešení, také ta nejlepší. Kromě toho nesnáším citový, ani jiný nátlak…Přesto ji chápu, a kdyby nebyla tak moc rychlá v zavěšování telefonu, možná by nakonec i ona zase pochopila moje důvody. Těch je bohužel hned několik.
Včera mne propustili z nemocnice, kde jsem strávila pár hodně perných dní. S chřipkou. Očkovaná. Je prostě chřipková epidemie. Bylo to těžké a jsem šťastná, že jsem zpět. Jsem totiž riziková skupina. A kromě toho mám velmi těžkou nemoc plic. Tak moc, že se mně v budoucnu budou týkat i slova jako transplantace.
Ani dnes mi ještě není natolik dobře, abych pracovala, i když už jsem doma. A nepřijmu osobně nikoho, dokud se necítím natolik fit, abych odvedla svou práci na 100%. Navíc nikdo nemá napsáno na čele, kde byl zrovna na dovolené, nebo jak moc špatně se cítí. Jsem kartář, ne jasnovidec. Svým klientům věřím. Ale poslední, co chci, je získat do sbírky nějaký další virus, který ještě nemám.
Každá respirační viróza je pro mě těžká. Jedna z nich může být fatální. Takže když uvidíte s rouškou venku mně, nedělám paniku. Nechci, aby někdo ohrozil mně. Já jsem sledovaná lékaři víc, než je příjemné, takže ručím za to, že kolem sebe nešířím bacily ani viry čehokoli. Když jsem nemocná, nevycházím ven. Protože nemůžu. Takže otázka života a smrti to klidně být mohla. Pro mne.
Takže, dokud budu oslabená nemocí, nepracuji vůbec. Osobním výkladům bych zatím dala tak 14 dní. Ale dříve klidně použijeme telefon nebo Skype či Messenegera či Whattsapp. Možnosti jsou, jen je člověk musí umět najít a přijmout. Dělám to tak už dávno, jen mám teď nějak větší potřebu o tom celém mluvit. Co říkáte vy?
