TAROTOVÉ VÁNOCE

No jo no, už je to tady…Tedy skoro. Vánoce. Už zase. Jako každý rok…Pro nás tarotáře období setkávání, rituálů, spousty výkladů, nových plánů, a taky nových karet. Protože kdy jindy se dá tak krásně projevit naše nezřízená touha mít zase další tarotovou sadu, přestože jsem si jich pořídila během roku minimálně šest. Možná víc. A protože jsou ty vánoce, bližní v rodině vám chtějí udělat nějakou radost že…co by to bylo za bližní. A protože se ve vaší sbírce moc nevyznají, ptají se. A vy si můžete přát. Připadám si jako dítě v hračkářství.

Obvykle si nějaké karty koupím i sama, a maskuju je za Ježíška, protože on přece ví…A určitě víte, že kromě tarotových karet existují i některé povedené knihy, které si lze přát. Takže to citlivě střídám, aby se dostalo na každého. Někdo mi nadělí karty, někdo knížky tarotové, a někdo zase netarotové. A proto u nás na vánoce mají největší radost děti a já J.

Ale abych se dostala k tomu, co vám vlastně chci říct. Jakou sadu byste si měli koupit, nebo přát? Opravdu to není předepsáno. Nic nemusíte. Není povinné začít a po zbytek života vykládat se sadou XY a pohled na sady jiné považovat téměř za nevěru.
Tak podle čeho kupovat karty? Podle autorů? Podle obrázků? Podle témat? Je to hodně složité, a je to stejné, jako s uměním. Každého osloví něco jiného. Někdo má rád modernu, někdo klasiku, někdo abstraktní obrazy, někdo holandské mistry, nebo dokumentární fotografie. Úplně nejvíc nejdůležitější je, abyste z toho, co vidíte, měli nějaký pocit. A neměl by to být ten: “ježiš fuj, to nechci!“, i když sady tohoto typu jsou výborné pro nácvik práce se sadou, která se mi nelíbí, protože nám velmi často poskytne velmi důležitá sdělení, která v jiných sadách nevidíme. Ale nebudu odbočovat… Tarotová sada, kterou si prohlížíme, by nám měla být schopna poskytnout kromě pocitu zalíbení také nějaký příběh. Tedy jednotlivé obrázky, sestavené náhodně za sebou by měly poměrně zřetelně naznačit, o čem to asi bude. A musí mluvit právě na vás. Na někoho jiného mluvit nemusí vůbec, dokonce v něm může vyvolat pocit opačný, než máte vy. Ale to ničemu nevadí.
Vykládat budete vy, vy byste měli svým kartám rozumět. Je jedno, jestli vám své příběhy vypráví pomocí geometrických obrazců, nebo romantických, či pohádkových výjevů. Takže shrnutí – není důležité, aby se vaše karty líbily příbuznému, který vám je nadělí pod stromeček, a nemusí se dokonce líbit ani vašim klientům, ale musí mluvit s vámi, společnou řečí. Musíte si prostě rozumět. Nezáleží na tom, že vám někdo říká, že jako začátečník musíte mít zrovna tyhle karty, a jako pokročilý zase jiné. Ale souhlasím s názorem, že je lepší mít karty několikery a používat je podle nálady nebo typu otázek. Někdy vám mohou lépe vyhovovat karty klasické, jindy si lépe rozumíte s nějakými zdobnějšími, případně tematickými – např. pohádkovými, či romantickými. Pokud máte více sad, můžete si výklady porovnávat, jak vypadají v těchto kartách, a jak zase v jiných a často je to hodně užitečné.

Přeji vám tedy, abyste letos našli pod svým vánočním stromečkem také nějaký dotek tarotu a užili si nefalšovanou tarotářskou radost, jakou rozbalování nové sady opravdu je!

A aby se vám s tou novou sadou lépe kamarádilo, můžete si zkusit tento vánoční výklad: