14.4.2019

NESTYĎTE SE!

Napadlo vás někdy, si psát otázky, které kartám pokládáte? Ano, já vím, že víte, na co se ptáte. Nejste sklerotici. Ale už jsem taky slyšela, že vám „to je blbý…“, nebo že je to zbytečné.
A víte, co vám, řeknu? Není! Není to ani blbé, ani zbytečné, a už vůbec ne, pokud teprve začínáte.
Protože velmi často se ukáže, že se sice karet nějak zeptáte, ale váš výklad se té otázky vůbec nedrží, a skončíte s odpovědí na něco úplně jiného, než jste se původně ptali. A to je pak překvapení, protože pokud si toho nevšimnete, můžete poslat do světa zcela jiné sdělení, než by karty měly, pokud byste se drželi otázky. Stane se to úplně jednoduše.
Příklad z víkendového semináře – Pokládáte otázku, např. jaká je šance, že získáte určité zaměstnání – pokud půjdete na pohovor samozřejmě 😊. Vyložíte čtyři karty, a vidíte mezi Trojkou pentaklů, Šestkou mečů a Rytířem holí např. Dvojku pohárů. Zahájíte výklad a už během úvodu začnete spekulovat, co v pracovním výkladu dělá ta Dvojka. Dojdete, a to v souladu s kartami, k závěru, že tam bude sice hodně práce, musíte se učit spoustu neznámých věcí, ale že se vám v té práci bude líbit, že tam potkáte někoho zajímavého a vášnivého, …a najednou jste úplně mimo. Na to jste se totiž neptali. Ptali jste se, jaká je vaše šance, že získáte to místo. A to je jiný příběh.
Opravdu není nic špatného, ani trapného na tom, psát si otázky tak, jak byly položeny. Nemá cenu potom horečně vzpomínat, jak přesně to vlastně bylo, a obecný dojem: „no ptala jsem se na práci…“ opravdu nestačí.
Tak se nestyďte, a jděte do toho. Nestyďte se, že si pomáháte, abyste byli lepší kartáři. Aspoň ve vašich kartářských začátcích. Pomáhá to udržet nit. A víte, že někdy, když je hodně složitý výklad, píšu si otázku i při práci s klientem? Po 40 letech…a není to tím, že já už ten sklerotik skoro jsem. 😊